What´s up? - 2.díl

6. ledna 2013 v 18:34 | Ančí |  What´s up?

Zítra mi začíná škola,takže jsem dneska dopsala další díl. :) Tenhle týden začneme psát pololetky,takže tu asi nic moc nepřibude,ale budu se snažit :)
TADY je ještě jednou odkaz na dům,ve kterém Jamie žila. :)
Jamie(čti Džejmí)-červená
Lola-růžová
Liam(čti Lijem)-zelená

V telefonu se ozval ženský hlas. "Dobrý den!Volám správně Jamie Sandrsnové?"zapištěla osoba v telefonu."Dobrý den.Ano u telefonu je Jamie.Kdo volá?"odpovídala jsem nejistě."Omlouvám se,že jsem se nepředstavila.Já jsem Lola Woodsová.Viděla jsem váš inzerát a mám volný jeden pokoj v dvoupatrovém domě u moře.Je to asi 20 minut za městem."opět se ozývalo písklavým hlasem z mobilu. "No to je skvělé.Nečekala jsem,že se někdo ozve tak brzy.". Upřímně jsem byla ráda,že se někdo ozval,ale měla jsem opravdu vážný strach,že bych za chvíli ohluchla,kdyby sem bydlela s někým tak uječeným."Chtěla byste se přijít nezávazně podívat na dům?". "Ano.Určitě.Moc ráda."snažila jsem se znít nadšeně,mile a zakrývala jsem své velké obavy. "A kdybyste měla čas?Můžete se stavit ještě dnes,pokud chcete." Neodolala jsem své zvědavosti a vydala se prozkoumat tu nabídku.Slečna Lola-už jenom to jméno mě děsí-mi poslala adresu,já popadla kabelku a jela jsem na průzkum.
Když jsem dorazila na tu adresu,hodně jsem se vyděsila.Ten dům vypadal jak z nějakého hororu.Zarostrlá zahrada,polorozpadlá studna a harampádí po celém pozemku mě vyděsilo. "No tak Jamie!Nebuď srab.V životě se má riskovat.Risk je zisk ne?Tak jdi a zaklepej na ty dveře!" mluvila jsem sama se sebou."Haló!Jste Jamie?Pojďte sem!" ozvalo se z vedlejšího pozemku.Ten uječený hlas jsem už někde slyšela.Malá upištěná černovláska na mě mávala rukou.Né moc nadšeně jsem se vydala směrem k ní.
"Zdravím!Já jsem Lola,Lola Woodsová." "Těší mě.Já jsem Jamie.Ráda vás poznávám." "Potěšení je na mé straně."zaculila se černovláska."Tak asi rovnou přejdeme k prohlídce domu ne?" "Určitě."odpověděla jsem s předstíraným nadšením.Vešly jsme do dveří a hned ze vstupní "haly" byl výhled do kuchyně,ve které stál spoře oděný muž.Nebo snad ještě chlapec? "To je můj přítel.Liam." "Co tady dělá ta cizí ženská sakra?"reagoval naštvaně. "Liame uklidni se ano?To je naše budoucí nájemnice,doufám.". Nechci jí kazit to nadšení,ale po tomhle docela pochybuji o svém rozhodnutí."Omlouvám se za jeho chování.Je ještě trochu společensky unavený.Neudělal jednu zkoušku,tak s přáteli zapíjel to velké neštěstí."vykládala mi cestou po točitých schodech směrem vzhůru.Nevím proč,ale i přestože není peroxidní blondýna mi přejde jako Barbie od Mattela.
"Tohle bude váš pokoj." "Nebudem si tykat?Zase tak stará nejsem." "Moc ráda si s vámi,tedy s tebou budu tykat.Není to sice moc veliké,ale dostačující je to určitě.Nemyslíš Jamie?"pištěla na mě s nadšením.Pokud tu budu žít,budu si muset pořídit klapky na uši,protože ten její hlas je naprosto neposlouchatelný."No já si to ještě promyslím.Ale je to tady opravdu pěkné."lhala jsem jenom lehce,protože ten dům opravdu něbyl nejhorší.Rozhodně hezčí,než ta barabizna,co mě vyděsila na začátku. "Áááááá!To by bylo skvělý,kdyby jsme bydleli společně!Jsi tak milá Jamie!"pištěla,tak hlasitě,že mi málem vytekl mozek ušima a ještě mě málem umačkala k smrti. "Jo.To by bylo tak skvělý." opravdu jsem se snažila,aby to nevyznělo úplně ironicky.
Při odchodu mě zastavil ten muž/chlapec/hoch a spustil na mě: "Omlouvám se za ten můj výstup,ale nebyl jsem ve svojí kůži.Navíc mě vždycky dostanou do rozpaků tak úžasně krasný ženy." "No já bych to asi moc nerozmazávala."odpověděla jsem chladně s pohledem do země. "Jamie,smím vám tak říkat?Bylo by pro mě potěšením,kdybyste se mnou sdílela tento dům."při posledních slovech jsem cítila závan laciné whisky a piva.Říkala jsem,že chci aby to bylo jako na vejšce,ale myslím,že bez opileckých studentů bych to nějak přežila.Na ty jeho poslední slova jsem nijak nereagovala a prostě šla pryč.Venku byla tma.Přišel podzim,takže se začalo stmívat dřív.Mezi dveřmi jsem zaslechla hádku těch dvou študáků.Že by nějaké problémy v ráji?
Po návratu domů,což bylo pozdě večer,jsem se převlékla do pyžama a rozhodla se přespat na gauči.V ložnici,kde mě ten šmejd podváděl,jsem odmítala spát.Po dlouhé a namáhavé noci strávené sledováním televize jsem si musela dát kafe.Kofein jsem v sobě neměla víc jak 2 roky,takže pro moje tělo to byl docela šok a začala jsem být trochu hyperaktivní. :D V sedum ráno ale opravdu nebylo co dělat.V práci jsem si vzala na týden volno,takže jsem se rozhodla to risknout a...
...a zavolat pár lidem.První na řadě byla Lucy.Místo očekávané rady se mi dostalo několika nadávek a prásknutí telefonem.No vlastně se ani nedivím,ale musím jednat rychle.Pokaždé když se podívám směrem k posteli se cítím hrozně.Riskla jsem to a vzala mobil znova do ruky.Tentokrát jsem voalala Lole.Budu jí muset vymyslet přezdívku,protože z toho jména jinak umřu."Hálóó?" ozval se rozespalý a mírně naštvaný hlas. "Ahoj tady Jamie.Jsi to ty Lolo?" "Ano jsem.Proč voláš tak brzy?" "Víš nemohla jsem se dočkat až ti řeknu tu skvělou novinu!Ten pronájem beru!"pokusila jsem se o stejně uječený hlas jako ona. "Jóóó!To je skvělý!A kdy se nastěhuješ?" "Co hned dneska?" "Cože už?Dneska?Kdy dneska?" "No třeba nějak okolo poledne?"ptala jsem se trochu nejistě. "Jo to by bylo super!Nemůžu se tě dočkat Jamie!"píštělo z mobilu přímo mě do ucha. "Tak já se jdu balit.V poledne." a rychle jsem to položila.Šibalsky jsem se usmála a dala se do balení.Rozhodla jsem se vzít jenom to nejdůležitější.Naházela kufry do auta a při návratu pro poslední várku kufrů mě přepadla malá deprese.Vzpomínky na společné soužití a na krasné chvíle s Markem mě trochu rozhodily.Sedla jsem si vzpomínala.Chvíli si poplakala a vydala se na cestu.
Po příjezdu mě u dveří odchytila Lola a díky bohu na mě začala šeptat. "Ahoj Jamie.Jsem ráda,že jsi se takto rozhodla,ale kluci ještě spí,tak buď prosím potichu.Ano?" "Jo v pohodě." Hrozně piští a mluví hrozně spisovně.Asi se jí budu snažit vyhýbat.Vzala jsem si kufr,ve kterém jsem měla ty nejpotřebnější věci.Kofein už jaksi vyprchal,tak jsem si rozdělala spacák a usnula.Probudila jsem se až pozdě odpoledne.
V kuchyni jsem si chystala kafe a slyšela jsem,jak se za mnou někdo protahuje.Z jídelny vykukoval ten kluk,který byl minule tak nepříjemný.Šla jsem směrem k němu,abych se dostala do jídelny.Projel si mne od hlavy k patě zaujatým pohledem.Obešla jsem ho a sedla si na židli.Za chvíli přišel a posadil se vedle mě."Hele Jamie.Jseš Jamie viď?" "Jo jsem Liame." "Ty si mě pamatuješ?Hele jenom jsem se ti chtěl omluvit za ten včerejšek a byl bych rád,kdyby ten můj výstup zůstal mezi náma.Byl jsem ještě trochu mimo a prostě jsem nevěděl co to melu."říkal při tom,když mi zíral na prsa."Fajn." odpověděla jsem a šla se převkéct,protože mi nebylo úplně příjemně.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ifča Ifča | Web | 6. ledna 2013 v 18:49 | Reagovat

No tak ten dům by mě taky vyděsil. =D Ale pohled na toho fešáka by mě hned uklidnil. Kdo by s ním nechtěl být v jednom domě, že ? =P

Jinak děkuju, ale já si to nemyslím. Možná se někdy něco povede. Spíš to jsou plácaniny. =)

2 Addie Addie | Web | 6. ledna 2013 v 18:55 | Reagovat

Super! Těším se na další díl! :-)  :-)  :-)

3 Kai* Kai* | E-mail | Web | 6. ledna 2013 v 19:32 | Reagovat

Skvělej díl, už se těším na další ! :) Liam je frajírek 8-)

4 Akemi Akemi | Web | 8. ledna 2013 v 17:12 | Reagovat

Já bych se z tý vily nepřeštěhovala ani za nic ale chápu její důvody :D Super díl, těším se na další :-)

5 Dyidy~ Dyidy~ | Web | 8. ledna 2013 v 21:19 | Reagovat

Woow skvělý díl! Už bych chtěla další :-P  :-D

6 lala lala | 23. března 2013 v 11:00 | Reagovat

blbost

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama